První zápis o kostele je z roku 1355, kdy Beneš a Heřman ze Zdislavic, jako patronové zdejšího toho času již farního chrámu, k němuž po smrti faráře Vlčka kněze Ruperta za faráře zvolili. Původní kostel stál v místech, kde je popisné číslo 84. Dokazují to kosti, které byly během zemních prací vykopávány. Kostel stál v prostorách bývalé tvrze. Po odchodu kališnického kněze, roku 1624, přešly Zdislavice pod správu farářů z Vlašimi. Starý kostel nesplňoval požadavky, které byly kladeny na katolický kostel a roku 1645 byl postaven na dnešním místě nový. Kostel i zvonice byly dřevěné. 7. května 1699 městečko bylo zachváceno požárem, při kterém zvony spadly a rozlily se. Kostel do dnešní podoby byl postaven roku 1701, pouze měl dřevěné stropy. 3. 11. 1833 v neděli, po službách Božích, zřitil se strop kostela. Nikdo nepřišel k úrazu. Roku 1839 byl celý kostel nově sklenut.
KOSTEL SV. PETRA A PAVLA VE ZDISLAVICÍCH
Roku 1898 byla provedená nástavba kamenné věže. Dříve dosahovala k římse kostela.
Farní kostel sv. Petra a Pavla ve Zdislavicích je neslohová stavba. Vnitřek je prostý bez uměleckých ornamentů. Presbytář čtvercový s plackovou klenbou. Loď je rozdělena na tři díly a je sklenutá. V zadní části kůr, který má dva pilíře s klenutím. Okna jsou oblouková s freskami. Oltář je pseudorenesanční z roku 1845, na něm socha Ježíše Krista. Po stranách oltáře jsou sochy sv. Petra a Pavla, kterým je kostel zasvěcen. Na brankách u hladního oltáře jsou barokní sochy sv. Václava a sv. Lidmily. U jejich nohou jsou andělíčci, zdařilá to sochařská práce. Na levé straně Vítězného oblouku stojí pseudorománský oltářík z roku 1868, zasvěcený Panně Marii a na druhé straně barokní oltář, který byl dovezen v roce 1944 ze zrušeného kláštera. Naproti hlavnímu vchodu stojí čtvrtý oltář zasvěcený sv. Josefovi. I tento oltář byl dovezen z kláštera. Pod kůrem je oltář s Božím hrobem.
Na boční stěně evangelní visí obraz, na plátně malovaný Kristus Pán na kříži, dobrá, ale sešlá práce z XVIII. stol.. Obraz býval majetkem metrop. kanovníka a výtečného českého kazatele Jana Rychlovského. Po jeho smrti dostal se dědictvím jeho synovci, který jej daroval Janu Sikovi. Jmenovaný byl v létech 1840 kaplanem na zdejší faře a ten jej věnoval kostelu.
Dle povolení ministerstva kultury a vyučování ze dne 20. dubna 1911 č. 14875 byly objednány u firmy Skopek v Táboře nové varhany v částce 3.346 K. Staré varhany byly firmě prodány za 70 K. Tím cena klesla na 3.276 K. Tato částka se platila ve 3 splátkách, a to v roce 1911 – 1000 K, r. 1912 -1638 K a r. 1913 zbytek 638 K. V následujícím roce 1914 měl zdislavický kostel nové varhany.
Roku 1954 byl vchod do kostela z jižní strany zazděn a nové dveře probourány z druhé strany, kde byla postavená vstupní místnost a naproti ve zdi vstupní vrata.
Roku 1957 oprava střechy sakristie.
Roku 1986 po zrušení soutky mezi Olišarem a Jankovským byly zřízeny ve zdi vstupní dveře k sakristii.
Roku 1992 byla na zvonici nahražená tašková krytina měděným plechem.
Roku 1999 byla opravena střech sakristie, kde proběhla oprava trámů a byla provedena výměna taškové krytiny. U vstupní místnosti byla krytina nahrazena měděným plechem.
převzato z internetových stránek městyse Zdislavice